VÅ¡ichni máme urÄitou pÅ™edstavu o tom, co je to vÄ›da. A i když to nedokážeme nijak pÅ™esnÄ›ji definovat, víme, co by tato asi tak mÄ›la obnášet. Podle nás. Jenže to, co nÄ›kdo z nás považuje za vÄ›du, nemusí pro druhého vůbec žádnou vÄ›dou být. Záleží totiž mnohdy skuteÄnÄ› jen na naÅ¡em úhlu pohledu.

Za vÄ›du se braly tÅ™eba pokusy alchymistů za dávných Äasů. A vlastnÄ› se tyto dají považovat za urÄitý typ vÄ›dy i dnes. PÅ™inášely pÅ™ece poznání, i když to bylo mnohdy pouze poznání toho, že zrovna tudy cesta nevede. Dnes je sice každému jasné, že kladivem nerozbijeme atom tak, aby vzniklo zlato, ale vÄ›dÄ›li bychom to, kdyby nás o tom nepouÄili neúspěšní stÅ™edovÄ›cí ‚vÄ›dci‘? NevÄ›dÄ›li. A možná bychom se o totéž pokouÅ¡eli my sami dnes.

StejnÄ› tak díky onÄ›m vÄ›dcům minulosti víme, že se zlato nedá vytvoÅ™it ani jinými metodami z jiných, levnÄ›jších materiálů. A ti, jež dnes považujeme za opravdové vÄ›dce, sice odhalili, že by to urÄitÄ› Å¡lo, ale byl by to složitý a příliÅ¡ drahý proces, který by se v žádném případÄ› nevyplatil.

StejnÄ› jako alchymisté se dříve, byÅ¥ v o dost pozdÄ›jší dobÄ›, považovali za vÄ›dce i jiní Å¡iÅ™itelé bludů. VezmÄ›me si jenom, kolik lidí u nás dříve zamÄ›stnávaly otázky vÄ›deckého socialismu. Který nemÄ›l se skuteÄnÄ› smysluplnou vÄ›dou rovněž nic spoleÄného a jednalo se jen o rádoby vÄ›decké zpracovávání nevÄ›deckých myÅ¡lenek a názorů.

Ale na druhou stranu tu urÄitÄ› byli a jsou i mnozí opravdu přínosní vÄ›dci. Ti, kteří nám mÄ›li a mají co nabídnout. A kolik blaha tu díky nim jenom můžeme užívat! Kolik nám vymysleli strojů, přístrojů a nástrojů, kolik vymysleli, vyrobili a odzkouÅ¡eli chemických slouÄenin, kolik naÅ¡li způsobů, jak nÄ›co žádoucího uchovávat a to nežádoucí pro zmÄ›nu efektivnÄ› likvidovat. Kolik jenom dalších prospěšných vÄ›cí nám vÄ›da dopřála!

A tak jde urÄitÄ› o důležitou záležitost. Pokud se jí tedy vÄ›nují lidé se zdravým rozumem.