Ačkoliv automobil je dnes u nás nejpoužívanějším dopravním prostředkem, jeho řízení může být někdy dost stresující. Pokud jezdíme během dopravní špičky například do zaměstnání, velmi často se setkáváme s dopravními zácpami. Ty mohou naši cestu zdržet i o desítky minut, v některých případech, například pokud se stane nehoda na dálnici, i více než hodinu, přičemž kolona může mít i několik kilometrů. Tyto problémy jsou čím dál častější, a tak není divu, že se hledají řešení, jak jim předejít. To bohužel není tak snadné. Hlavním problémem je zde rostoucí počet vozidel. Kapacita silnic během dopravních špiček tak přestává stačit.

Jistě, mohli bychom navrhnout například přidání dalšího pruhu, ovšem ani to není vždy možné, zvláště pak ve městech. Zde máme kvůli zástavbě danou plochu, se kterou můžeme pracovat, a víc zkrátka nedostaneme. Jednu dobu bylo řešením přidání dalšího pruhu zúžením těch stávajících, avšak to již dnes také není možné. Co se týče dálnic, tak zde je sice rozšíření možné, ovšem nejsou na něj peníze. Ve skutečnosti je ministerstvo dopravy rádo, když má v rozpočtu dostatek na to, aby bylo možné zaplatit nezbytné opravy. O rozšiřování nemůže být ani řeč. Ty jsou však také stále častější, neboť větší provoz samozřejmě více poškozuje silnici. Jde tedy v podstatě o začarovaný kruh, ze kterého není úniku.

Jedinou skutečnou věcí, která by mohla situaci pomoci, je snížení počtu vozidel na silnici. To by bylo možné, pokud by lidé začali více využívat veřejnou hromadnou dopravu. Ta však není ani zdaleka tak pohodlná jako vlastní auto, navíc v některých místech nejezdí tak často, jak by bylo potřeba. Bylo by tedy nutné, aby ministerstvo dopravy na tuto oblast věnovalo podstatně více finančních prostředků. To se ovšem nestane, neboť u nás působí poměrně velká automobilová lobby. Zdá se tedy, že je lepší vydávat stále peníze na opravy silnic, než problém skutečně řešit.