O vědecké metodě slyšel snad již každý z nás. Podle názoru laické veřejnosti by to měl být způsob, jak se provádí experimenty, ovšem jak už to tak bývá, je toho mnohem více. Není tedy na škodu podívat se přesně na to, co vše do ní patří a z jakého důvodu.

 

 

V první Å™adÄ› je to samozÅ™ejmÄ› metodika experimentu. Ta musí být vytvoÅ™ena tak, aby nevytvářela prostÅ™edí pro faleÅ¡né pozitivní Äi negativní výsledky, tedy aby opravdu odrážela skuteÄný stav vÄ›ci. A to není tak snadné, jak se zdá.

 

Dále je to dostateÄnÄ› velký zkoumaný vzorek Äi poÄet opakování. Pokud provedeme urÄité měření například pouze jednou Äi dvakrát, pak je možné, že se nÄ›kde objeví chyba. OvÅ¡em když jej provedeme padesátkrát na nÄ›kolika různých přístrojích, pak už je chyba prakticky vylouÄena.

 

 

V případÄ› léků se pak pÅ™istupuje k dvojitÄ› slepým studiím, které mají vylouÄit takzvaný placebo efekt. BÄ›hem tohoto testu nejenže subjekt neví, zda mu byla podána ona zkoumaná látka Äi nÄ›jaký neÅ¡kodný roztok bez jakéhokoliv efektu, ale neví to ani ten, který mu jej podává a následnÄ› o nÄ›j sbírá data o tom, jak se cítí. Jediný, kdo pÅ™esnÄ› ví, který subjekt dostal kterou látku, je vedoucí výzkumu, a ten se s nimi nesetká.

 

Pak je tu také vylouÄení dalších externích vlivů, jako je poÄasí, teplota a jiné. To je také důvod, proÄ vÄ›tÅ¡ina pokusů provádÄ›ných amatérsky doma je neprůkazný. Běžný ÄlovÄ›k zkrátka v naprosté vÄ›tÅ¡inÄ› případů nemá dostateÄné vybavení Äi znalosti, aby dokázal tyto faktory skuteÄnÄ› omezit Äi dokonce úplnÄ› odstranit.

 

Je tedy jasné, že vÄ›decká metoda není nic tak jednoduchého, jak se na první pohled zdá, a v naprosté vÄ›tÅ¡inÄ› případů ji nelze provádÄ›t v domácích podmínkách. Ano, jsou experimenty, u kterých to jde, ale tÄ›ch je skuteÄnÄ› pomálu. A to je dobré si uvÄ›domit, než se do nÄ›kterého z nich pustíme. Nedostali bychom totiž skuteÄnÄ› průkazné výsledky.